NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Co je nového u centrálních bank?

Co je nového u centrálních bank?
V aktuálním článku se vrátíme na nějakou dobu k fundamentálním tematům. Podíváme se na to, co momentálně řeší americká a evropská centrální banka a jaké se u nich očekávají akce v následujících měsících.

Na krátkou jsme prošli poměrně klidným obdobím, během kterého nebyly v hlavním hledáčku komentátorů centrální banky. Tedy zejména ta americká a evropská.

Před několika týdny prošla médii zpráva o tom, že si americká centrální banka FED není jistá, jestli by případné užití negativních úrokových sazeb bylo v souladu s americkými federálními zákony. Šéfka FEDu Janet Yellen tím nakrátko zavířila vodami okolo amerických úrokových sazeb, neboť tyto úvahy otočily pozornost ekonomů a investorů úplně opačným směrem, než do té doby. Již před více než půl rokem se začalo vážně mluvit o nadcházejícím zvýšení úrokových sazeb u amerického FEDu, které zpomalí tempo úvěrování v ekonomice. Takový krok by měl ale přijít spíše ve fázi solidního ekonomického růstu, což je něco, co americká ekonomika nevykazuje již pěknou řádku kvartálů. I přesto první zvednutí sazeb proběhlo v prosinci roku 2015. A najednou se objevila spekulace o přesně opačném kroku -; tedy de fakto sankcionování bank za to, že zadržují peníze na svých účtech u FEDu. Přesně to totiž politika negativních úrokových sazeb je. Prohlášení šéfky FEDu působí trochu jako šplouchnutí do vody ve zcela jiném rybníce, než kde FED aktuálně "loví".

Jak se má tedy situace s centrálními bankami v součané době?

Aktuální průzkum Národní Asociace pro ekonomiku obchodu ukázal, že většina ekonomů v USA aktuálně očekává, že FED bude pokračovat v nastolené politice postupného zvyšování úrokových sazeb a letos zvedne sazby alespoň jedenkrát. Americká ekonomika tedy neroste, ale peníze zdraží. Vypadá to, jakoby FED chtěl ze všeho nejvíc prostě jen tlumit dopad předchozí měnové expanze, která probíhala posledních cirka 9 let bez výraznějšího dlouhodobého efektu.

Americký FED se svou měnovou politikou aplikuje nástroje pro cílování inflace a přibližně dvě třetiny ekonomů, dotazovaných ve zmíněném průzkumu se domnívá že inflace bude koncem roku na cílovaných dvou procentech p.a. Vůči tomu ale prozatím ostře kontrastují ceny základních komodit, nejistota na investičních trzích a jejich náchylnost vůči negativním zprávám.

Když se vrátíme zpět k FEDu, tak největší očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb jsou směřována až na prosinec letošního roku.

Co na to měnová politika ECB?

Evropský partner amerického FEDu, tedy Evropská Centrální Banka se také potýká s řadou problémů. Mnoho z nich je podobného ražení, jako ty u FEDu. Zejména co se týče chabé účinnosti opatření v rámci měnové expanze, která jsou realizovaná hlavně prostřednictvím obrovských nákupů cenných papírů ECB na otevřených trzích.

Šéf ECB Mario Draghi na svém posledním veřejném vystoupení vyzval další autority měnové politiky EU aby postupovali společně ke zvýšení odolnosti regionu vůči nepříznivým ekonomickým vlivům. Dodal, že ECB je připravená sehrát svou roli, což si většina účastníků finančních trhů vyložila tak, že nákupy cenných papírů a tisk peněz budou pokračovat mnohem déle, než se původně zamýšlelo (což není nic nového). Konkrétnější informace dostanou trhy ve čtvrtek 10. Března 2016.

Konkrétně se očekává, že ECB by mohla snížit depozitní sazbu, kterou úročí vklady obchodních bank na svých účtech a také prodlouží platnost refinancovacích operací. Patrně se však nezvedne objem prostředků na nákupy cenných papírů na volném trhu.

Otázkou zůstává zdali se pokračující akce na měnových trzích setkají s úspěchem v podobě ekonomického růstu. Je dost možné že se to nepodaří, neboť trhy už dávno sledují mnohem hlubší souvislosti globálních ekonomických jevů, než které jsou schopny centrální banky svými opatřeními ovlivnit. Čím dál více hráčů na investičních trzích přijímá názor, že aktuální nástroje centrálních bank nejsou schopny skutečně podpořit globální ekonomiku. Ta je totiž provázaná se zeměmi, jejichž měnová politika má jiné cíle, než jsou cíle ECB a FEDu.

V článku byly použity dílčí informace z informačního portálu www.cnbc.com.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: