NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Makroekonomická Fundamentální Analýza II

Makroekonomická Fundamentální Analýza II
V tomto článku si přečtěte pokračování článku předchozího o makroekonomické fundamentální analýze. Budeme se zabývat poptávkou, disponibilním příjmem obyvatel a také velmi důležitou rolí vládního sektoru v ekonomice.

Poptávka a disponibilní příjem

Faktor, který je alfou a omegou ekonomické aktivity, tedy prakticky HDP, je poptávka. Poptávka pochází od ekonomických subjektů, kterými jsou jednotlivci, korporace (firmy a podniky), vláda (hlavně její veřejné zakázky) a zahraniční subjekty (poptávka ze zahraničí).

Vztah mezi samotnou poptávkou a tím, co se v ekonomice reálně vyprodukuje, je dán tzv. "disponibilním příjmem". Tento termín označuje objem peněžních prostředků po zdanění (faktor daní je zde velmi důležitý, jelikož daně se dále transformují do disponibilních prostředků státu). Celková suma veškeré individuální poptávky určuje jaký objem peněz je potřebný v ekonomickém oběhu. K odhalení této celkové sumy peněz ekonomové používají nominální HDP, který měří celkový objem ekonomických transakcí v jejich součtu.

Role vlády

1) Rozpočtová politika

Vládní rozpočtová, neboli fiskální, politika ovlivňuje daně a vládní výdaje. Těmito nástroji vládá působí na ekonomický cyklus a HDP tím, že:

A) Zvyšuje / snižuje daňovou zátěž ekonomických subjektů: Tím omezuje nebo podporuje jejich spotřebu, úspory a investice. (čím méně domácnosti a firmy zaplatí na daních, tím více utratí a investují). Čím větší část svých příjmů spotřebitelé odevzdají státu v podobě daní, tím více poklesne poptávka a ekonomická produkce země.

B) Zvyšuje / snižuje vládní výdaje, díky kterým podporuje či utlumuje ekonomickou aktivitu firem. Menší objem vládních výdajů znamená v důsledku nižší disponibilní příjem spotřebitelů.


Fiskální (rozpočtová) expanze znamená, že daně poklesnou a vládní výdaje vzrostou. Vláda tím podpoří ekonomickou aktivitu. Ekonomika se tím "zahřívá", firmy najímají nové pracovníky, pracovníci mají vyšší příjmy a tím také více utrácejí. Celkově tím roste domácí HDP. Stát tím také získá více peněz na daních (při zachování daňového zatížení ekonomických subjektů) a může dále podporovat ekonomickou aktivitu. Růstová spirála se roztáčí...


V případě nutnosti "ochladit" ekonomiku naopak vláda zvýší daňovou zátěž a sníží objem svých výdajů. Ekonomické subjekty tak větší část svých příjmů odevzdají státu, méně utrácejí a spoří a ekonomická aktivita, společně se sníženými vládními zakázkami (např. do infrastruktury), klesá.

2) Měnová politika

Je souborem opatření a nástrojů centrální banky země k ovlivňování toku peněz v ekonomice a jejich celkového objemu. Centrální banka ovlivňuje dostupnost peněžních prostředků ekonomickým subjektům pomocí úrokových sazeb a operací na volném trhu. Zajišťuje tak příliv či odliv peněz v reálném ekonomickém oběhu.

Jednoduchým příkladem fungování měnové politiky jsou tzv. operace na volném trhu. V situaci, kdy je potřeba zvýšit objem peněz v ekonomice, tak centrální banka nakupuje cenné papíry od obchodních (komerčních) bank a velkých korporací. Tím uvolňuje více peněz do oběhu. Peníze jsou tak dostupnější, zlevní např. také úvěry a ekonomické subjekty tak začnou více utrácet. Vzroste tak poptávka, produkce a ekonomika se opět zahřívá. Roste také poptávka po pracovní síle a tím klesá nezaměstnanost.

Vláda vždy užívá kombinaci různých opatření jak měnové tak rozpočtové politiky při nastavení své tzv. "hospodářské" politiky státu. Jen na okraj zmíníme, že rozpočet (a tedy rozpočtová politika) je v rukou vlády, zatímco měnová politika je v rukou centrální banky země. Jelikož je nežádoucí, aby docházelo k prorůstání ekonomických zájmů volených politiků, kteří mají v rukou veřejné rozpočty, do měnové politiky, tak je centrální banka ve svém rozhodování při nastavení měnové politiky vysoce nezávislá na vládních činitelích.


Ekonomická situace země je důležitá pro každého člověka. Makroekonomové sledují nejen ekonomický výstup, nezaměstnanost a inflaci, ale zejména také chování spotřebitelů, které v konečné míře určuje směr vývoje ekonomiky.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: