NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Monetární politika Centrálních Bank

Monetární politika Centrálních Bank
V tomto článku se dostáváme k tomu, jak přímo ovlivňují centrální banky svou činností ekonomiku nejen domácí, ale také ostatních zemí. V globalizované ekonomice vstupují do domácí ekonomiky také zahraniční subjekty a centrální banka je rovněž účastníkem zahraničních ekonomik skrze např. nákupy rezerv zahraničních měn.

Centrální banky používají několik nástrojů na ovlivňování množství peněz ve finančním systému. Všechny nástroje spadají obecně do aplikace měnové (monetární) politiky centrální banky. Centrální banky svými opatřeními snižují nebo zvyšují objem peněz v ekonomice a jejich dostupnost. Podle toho provádějí buď expanzivní (více peněz) nebo restriktivní (méně peněz) měnovou politiku. Mezi hlavní nástroje měnové politiky se řadí zejména tyto tři:


1. Stanovení a změny povinných minimálních rezerv (PMR).

Povinné minimální rezervy znamenají určitý procentuální podíl na finančních prostředcích, které si u každé banky uschovají její klienti. Prostředky, které banka musí zaslat centrální bance ve formě PMR, fungují primárně jako rezerva, která zajistí schopnost banky vyplácet svým klientům jejich peníze. Druhotně se ale sazba PMR používá jako nástroj měnové politiky. CB může zvýšit sazbu PMR. Zvýší se tak objem peněz, které banky musí do CB zaslat jako rezervy. Tím pádem klesne objem peněz, které mohou obchodní banky použít na investice na kapitálových trzích. V návaznosti na to klesne objem peněz v ekonomice (měnová báze), sníží se úvěrování, investice a ekonomický růst se zpomaluje.

Naopak když banka sníží sazbu PMR, tak stahuje méně peněz od bank a jejich klientů. Banky tak mají více peněz na tvorbu kapitálu a zisku. Zvyšují úvěrování a investice a ekonomika se zahřívá.



2. Dalším hlavním nástrojem je tzv. Diskontní sazba.

Jedná se o základní úrokovou sazbu v ekonomice, kterou platí obchodní banky za krátkodobé úvěry od centrální banky. Jestliže CB zvýší tuto základní úrokovou míru, pak obchodní banky zaplatí větší peníze za úvěry, které dále poskytují obchodním subjektům (firmy, které si berou úvěry od bank). Banky tak mají vyšší náklady, poskytují "dražší" peníze a nárůst úrokových sazeb se opět projeví v ochlazení ekonomické aktivity v zemi.

Naopak snížení diskontní sazby znamená levnější peníze pro obchodní banky, které tak mohou firmám poskytovat úvěry levněji. Tím se zvýší zájem o tyto úvěry ze strany ekonomických subjektů a ekonomická aktivita v zemi se zvyšuje (takže roste také zaměstnanost, spotřeba a investice).

3. Třetím hlavním kanálem, kterým centrální banka ovlivňuje nabídku peněz, jsou operace na volném trhu.

Těmi se rozumí přímý nákup a prodej vládních cenných papírů (hlavně různých forem dluhopisů) na volném trhu, kde si je mohou koupit firmy, banky, různé instituce nebo také fyzické osoby. Když chce centrální banka zvýšit nabídku peněz v zemi, tak nakupuje vládní dluhopisy o aktérů volného trhu.

Naopak když chce CB snížit nabídku peněz, tak prodává vládní cenné papíry. Tím stahuje peníze z oběhu a ekonomika se tak ochlazuje. Klesá objem peněz v ekonomice, snižuje se najímání pracovníků a ekonomická činnost se zpomaluje.


Výše jsme si tedy popsali základní formy, jak centrální banky ovlivňují objem peněz v oběhu ekonomiky a jejich dostupnost. Tyto formy vlivu CB (nejen ony) definují její postavení v ekonomice. Je tedy jasné, že centrální banka má velký vliv na měnové trhy. Ovlivňuje svými opatřeními dostupnost kapitálu pro firmy a má tak vliv také na cenu jejich akcií. Význam centrální banky tak sahá do všech úrovní ekonomiky a kapitálových trhů.

V příštím článku budeme v sérii o centrálních bankách pokračovat.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: