NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Nechá Donald Trump zbankrotovat USA?

Nechá Donald Trump zbankrotovat USA?
Na podzim tohoto roku, konkrétně v úterý 8. listopadu se budou konat volby příštího prezidenta USA. Už je jasné, že jím bude buď miliardář Donald Trump, nebo první žena na tomto postu - Hillary Clinton. Nový prezident(ka) se však bude muset vypořádat s novými i starými problémy. A mezi ně bude patřit také rostoucí zadlužení USA.

Volby nového amerického prezidenta se kvapem blíží. Oficiálním kandidátem Republikánů je Donald Trump, což znamená že by se mohl stát příštím prezidentem USA. Co se stane, když skutečně volby vyhraje? Teprve se vyjasňuje, jaká bude patrně jeho hospodářská, sociální nebo zahraniční politika. Rozhodně ale bude muset čelit tak velké výzvě, jako je vývoj zadluženosti Spojených Států Amerických.

Krize dluhového stropu

V červenci 2011 proběhla na půdě amerického parlamentu velmi vášnivá a zároveň důležitá debata o tom, zdali vláda a parlament schválí zvýšení maximálního deficitu federálního rozpočtu USA. I v českých médiích jsme mohli být svědky relativně "senzačních" (rozumějte panických) článků o tom, že rozpočtový schodek v USA se přiblížil svému maximu a USA brzy vyhlásí bankrot. To by samozřejmě znamenalo podobný vývoj, jako před pár lety v Řecku. Snížené, nebo nulové výplaty důchodů, sociálního zabezpečení, výplat státním zaměstnancům a mj. také zvýšení úroků pro další úvěrování státu.


Když se ale o tuto situaci začneme více zajímat tak zjistíme, že se tato situace průběžně opakuje a naní to nic nového. Vláda USA průběžně podle potřeby zvyšuje maximální možnou hranici zadlužení, jakýsi dluhový strop, víceméně podle potřeby a takřka každý rok. V roce 2011 proběhla "krize dluhového stropu", což nebylo nic jiného, než hodně vyostřené vyjednávání vlády, jejíž nepříznivou situaci využila opozice k obstrukcím a získání politického kapitálu.


Jádro problému však zůstává. Míra zadlužení v USA (a také u řady dalších zemí) roste do extrémních hodnot. A je jasné, že se touto situací bude muset zabývat také příští prezident USA, kterým dost dobře může být poměrně kontroverzní miliardář Donald Trump.

Trumpův postoj k zadlužení USA

Tato otázka je důležitá vzhledem k tomu, jak se takřka každý rok opakuje "taneček" okolo schválení dluhového stropu federálního rozpočtu. Národní zadlužení je v USA (a nejen tam) jednoznačně na neudržitelné cestě. Očekává se, že v roce 2046 dosáhne zadlužení USA 155% hrubého domácího produktu. Donald Trump zatím nepřednesl žádný konkrétní plán jak rostoucí křivku zadlužení zkrotit.


Na jaře letošního roku Trump ale šokoval odbornou veřejnost svým výrokem, že chce vyjednávat o domácím zadlužení USA. Tato formulace je poměrně nenápadná a nijak šokující. Zasvěcená veřejnost však ví, co si pod tím má představit. Znovu vyjednávat o svém zadlužení se totiž v minulých letech rozhodlo např. také Řecko...



Jiným slovy, znovu projednat zadlužení země je vnímáno skoro stejně, jako snaha dluh "restrukturalizovat". To znamená vyplatit méně než 100 centů z každého dlužného dolaru, který zeje v záporných položkách rozpočtu. To už lehce zavání vyhlášením bankrotu... V korporátní sféře je takové prohlášení velmi silně vnímáno investory. Když podobnou "hlášku" vypustí např. některý z členů správní rady nějaké banky, tak okamžitě následuje solidní pokles akcií této banky. A když něco takového prohlásí člověk, který má cca 50% šanci stát se příštím nejmocnějším mužem světa, tak je to jako výstřel do ticha a velký průšvih, který může způsobit nevratné ekonomické škody.


Tuto informaci později Trump poněkud mírnil upřesněním, že by chtěl aby vláda USA zpětně odkupovala své dluhopisy za nižší cenu. Zní to jako fikce? Nebo bláznovství? Možná. Jenže to řekl člověk, který se stal skrz svůj byznys miliardářem. To vás přinutí se zamyslet nad tím, jestli náhodou není Donald Trump chytřejší, než se zdá.

Logika státních dluhopisů je jednoduchá: Jestliže se zvyšuje jejich úroková sazba, tak jejich cena jde dolů. Což ukazuje na správný okamžik pro zpětný odkup dluhopisů. Je zde ale menší problém - USA nemají na takovýto program v širším objem dost peněz (a v malém objemu to nemá smysl). I kdyby ministerstvo financí zkupovalo dluhopisy se slevou, tak by si to vyžádalo emisi nových dluhopisů, z jejichž výnosu by stát zkupoval staré dluhopisy. Rozumíte? Dělat nový dluh, aby se splatil ten starý (a více úročený). O tom už se učí i děti na základní škole, že je to cesta k bankrotu.


Takový scénář je celkem nereálný a nepravděpodobný. Je příliš riskantní a jeho uskutečnění je spojené s takovými riziky, že převyšují konečnou výhodu. Donaldu Trumpovi nejspíš nezbyde nic jiného, než se tradině soustředit na rozpočtovou šetrnost a snižování alespoň deficitu státních financí. Řešení dluhu samotného je otázka mnoha příštích generací. Koneckonců stejně, jako u již zmiňovaného Řecka.


V článku byly použity dílčí informace z portálu www.investopedia.com.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: