NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

OPEC a historie jedné ropné krize

OPEC a historie jedné ropné krize
V tomto článku pokračujeme v tematu globálního producenta ropy Ä???Ä????? kartelu OPEC. Podíváme se, jakou roli hrál v jedné ropné krizi a jak se jeho globální význam postupně mění.

V předchozím článku, kde jsme si představili organizaci zemí vyvážejících ropu - OPEC a také jeho význam v globálním ekonomickém dění. Tato organizace, jako globální ekonomický hráč, má velký význam na fundament trhu s ropou. O tom se tvrdě přesvědčily některé neméně významné státy během 70. let minulého století.

Členské země OPECu zastavily v říjnu 1973 své dodávky ropy Spojeným Státům Americkým, zemím západní Evropy a Japonsku kvůli jejich podpoře Izraele ve válečném konfliktu mezi touto zemí a Egyptem, Irákem a Sýrií (tento konflikt je nazýván jako tzv. Yom Kippurská válka). Toto embargo vyústilo v dramatický nárůst ceny ropy v těchto západních ekonomikách. Poté, co bylo ukončeno, jste mohli na barelu ropy vidět cenovku 12 amerických dolarů, což byl 400% nárůst ceny oproti období před touto krizí (cena ropy 3 usd za barel). Toto vývozní embargo bylo způsobeno rozdílnými politickými zájmy OPECu na jedné straně a USA a západní Evropou na straně druhé. Mělo za následek značné ekonomické otřesy. Vystrašení investoři stahovali kapitál z amerických trhů kvůli strachu z výrazného poklesu americké ekonomiky, což vyústilo ve významné ztráty na New Yorské burze NYSE. Následoval nárůst inflace, která dále podpořila už tak dramaticky rostoucí ceny benzínu, způsobené sníženými dodávkami.

Všeobecně vzato, tedy bez faktoru zmíněné politicko - hospodářské krize, měly rostoucí ceny ropy, podle v té době platného Keynesiánského přístupu k hospodářské politice, podpořit ekonomický růst. Bohužel se tak nestalo a značná část sedmdesátých let se v USA a západní Evropě nesla ve znamení rostoucích cen, spojených se zvyšující se nezaměstnaností a celkově chabým ekonomickým růstem. Tuto ekonomickou realitu však dosavadní ekonomická teorie (založená mj. na platnosti tzv. Phillipsovy křivky) nedovedla vysvětlit.

Země OPECu obnovily dodávky ropy do západních zemí v březnu roku 1974. I přes "pouze" půl roku trvající sucho v ropovodech ropná krize z roku 1973 dlouhodobě poznamenala mezinárodní vztahy dotčených zemí. Během osmdesátých let naopak proběhl pokles cen ropy na světových trzích v důsledku celkové nadprodukce a snížené poptávky. V návaznosti krizi ze sedmdesátých let započaly západoevropské země společně s USA dlouhodobě snižovat svou závislost na dodávkách ropy ze zemí OPEC a začaly více spoléhat na těžbu ropy na moři a na vlastním území. Jednou z nejvýznamnějších tzv. "offshore" těžebních lokalit je Mexický záliv a Severní moře. (Pojem offshore zde označuje doslova těžbu mimo území státu, tedy na moři. Nesouvisí se stejným pojmem v souvislosti s tzv. offshore společnostmi, které mají sídlo v daňových rájích). Obrovský objem investic do nových nalezišť, jakým je právě Mexický záliv, severní moře, teritoria v Rusku a také rozvoj těžebních technologií, měl samozřejmě výrazný dopad na snížení vlivu OPECu na globální ceny ropy. Situace na světovém trhu s ropou již není tak jednostranně nakloněna vůči jednomu dodavatelskému syndikátu. Na druhé straně ale globální poptávka po energii roste raketovým tempem. Zejména Čína a Indie přispívají ke stále rostoucí poptávce po ropě.

V polovině roku 2008 zažila cena ropy extrémní volatilitu, kdy nejprve dosáhla téměř k cenovce 150 dolarů za barel, aby následně koncem roku poklesla pod 40 dolarovou cenovku. Také v důsledku těchto cenových šoků velké množství investorů, společností a také vlád poskytuje obrovské prostředky na financování a rozvoj technologií alternativních zdrojů energie. Zatímco OPEC inkasoval v prvním desetiletí po roce 2000 zisky z prodeje ropy v řádech miliard dolarů, tak v současnosti vnímají jeho členské země značná dlouhodobá rizika v těžbě ropy právě v souvislosti s alternativními zdroji energie a novými nalezišti ropy.

Rovněž během druhé poloviny roku 2014 zaznamenal svět razantní propad ceny černého zlata. Ze 108 dolarů za barel cena ropy spadla o více, než 50 procent a počátek roku 2015 již vidí cenovku okolo 47 dolarů za barel. Jedná se o největší propad ceny ropy právě od zmiňovaného roku 2008. Tyto ceny jsou již silně pod úrovní produkčních nákladů. Proto byl svět v závěru roku 2014 překvapen, když rada OPECu nesnížila objem denně produkované ropy, což by mělo za následek postupný obrat, či alespoň stabilizaci ceny ropy na světových trzích.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: