NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Politika negativních úrokových sazeb

Politika negativních úrokových sazeb
V předchozích článcích našeho blogu jsme se zabývali nestandardními nástroji měnové politiky centrální banky. V tomto článku se ještě naposled k těmto nástrojům vrátíme. Po kvantitativním uvolňování se podíváme na poslední nástroj nestandardní měnové politiky centrálních bank.

Politika negativních úrokových sazeb je jedním z nestandardních nástrojů měnové (monetární) politiky. Při jeho použití jsou nominální cílové úrokové sazby nastaveny pod nulovou hodnotou.


Tento nástroj se používá během období, kdy ekonomika prochází nepříznivým obdobím deflace, tedy celkově klesajícími cenami zboží a služeb. Spotřebitelé a firmy v takové fázi ekonomiky kumulují peníze namísto utrácení a investování. Očekávají totiž, že útraty, které by mohli uskutečnit dnes, budou v budoucnu levnější. Výsledkem je pokles celkové úrovně poptávky v ekonomice, což vede opět k dalšímu poklesu cen, zpomalení produkce (málo se kupuje, tak se i méně vyrábí) a ekonomického výstupu. V konečném důsledku dochází také k nárůstu nezaměstnanosti. Zvýšená nezaměstnanost znamená další pokles ve spotřebě a roztáčí se tzv. deflační spirála.

K potlačení takto negativního vývoje ekonomiky je právě aplikována expanzivní měnová politika. To znamená, že centrální banka sníží hlavní úrokové sazby aby "zlevnila peníze". Více o tom, jak ovlivňuje centrální banka ekonomiku najdete v tomto článku.

Pokud deflační tlaky jsou ale příliš silné, tak pouhá minimalizace úrokové sazby centrální bankou na minimum nemusí být dostatečným opatřením k opětovnému nastartování úvěrování a spotřeby.

Negativní úroková sazba skutečně znamená, že centrální banka a také banky v komerčním sektoru uplatňují negativní úrokový výnos. Namísto toho, aby vkladatelé dostali peníze za to, že ponechávají v bance své vklady, tak naopak musejí platit poplatek za to, že jim banka spravuje jejich peníze. Cílem takovéhoto opatření je motivovat spotřebitele k utrácení a investování a obchodní banky k většímu úvěrování. Díky tomu je pro spotřebitele výhodnější poslat peníze do oběhu, než aby namísto toho ještě platili za to, že banka drží jejich peníze. Investice a útraty pak rozpohybují ekonomiku k růstu.

Příklady negativní úrokové sazby

Příkladem politiky negativní úrokové sazby je nastavení základní úrokové sazby okolo -0,2 %. Při takové míře úroků by vkladatelé museli platit dvě desetiny procenta ze svých úspor přímo bance, namísto aby obdrželi nějaký pozitivní úrokový výnos za to, že ponechávají bance své peníze.


Na počátku sedmdesátých let aplikovala švýcarská centrální banka politiku negativní úrokové sazby. Bojovala tím proti posilování své měny, kterou nakupovali investoři na mezinárodních měnových trzích jako bezpečnou investici oproti ostatním měnám, které ve světě trpěly výraznou inflací.

Během let 2009 -; 2012 aplikovaly negativní úrokovou sazbu Švédsko a Dánsko aby zastavily výrazný příliv zahraničních kapitálových vkladů do svých bank.

V roce 2014 aplikovala negativní úrokovou sazbu také Evropská Centrální Banka jako preventivní krok proti deflační spirále, která ohrožovala ekonomiku eurozóny.

Nastavení úrokové sazby do negativních hodnot omezuje náklady společností a soukromníků na vypůjčování si kapitálu (tedy úrokové sazby v jejich nejrůznějších podobách). Podporuje poptávku po úvěrech a motivuje k investování a spotřebitelským výdajům.

Komerční banky jsou v této fázi ale v nevýhodném postavení, protože musí absorbovat vyšší náklady spojené s negativním úrokem (neinkasují úrokový výnos ze svých depozit u centrální banky) čímž se jim sníží jejich zisky. To mohou kompenzovat tím, že uvalí nejrůznější poplatky a úroky na vklady svých klientů. Jenže tím zase hrozí, že klienti vyberou své peníze a půjdou k jiné bance.

Pokud se nepotvrdí obavy bank, že by klienti přesunuli své peníze do hotovosti nebo vysoce likvidních aktiv, pak to zpravidla znamená, že negativní výnosy snižují mezibankovní půjčky.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: