NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Zažehne referendum v Itálii bankovní krizi v EU?

Zažehne referendum v Itálii bankovní krizi v EU?
O prvním prosincovém víkendu proběhlo v Itálii referendum o změnách v ekonomice země. Změny nebyly odsouhlaseny a země se tak bude dál potácet v ekonomické stagnaci. Tím se zhoršila pozice italských bank na finančních trzích a musí je opět zachraňovat Evropská Centrální Banka. Může celá situace odstartovat bankovní krizi v Evropské Unii?

Referendum v Itálii - co se tam vlastně stalo?

Začneme strohým popisem situace. V neděli proběhlo v Itálii referendum, které rozhodlo o přijetí, respektive nepřijetí důležitých změn v ústavě země. Tyto změny měly za cíl více zefektivnit fungování státního sektoru. Zpružnit pracovní trhy a další klíčové ekonomické sektory země. Leč - reformy přijaty nebyly.

Nepřijetí reforem samozřejmě staví Itálii do negativního světla na poli mezinárodních investorů. Přetrvávající nízká efektivita a nulový ekonomický růst země samozřejmě odrazuje významné mezinárodní investory od nakupování italských státních dluhopisů. Tedy cenných papírů, jejichž prodejem Italská vláda financuje ze značné míry svůj státní rozpočet. Výsledek referenda dal těmto investorům, mezi které patří penzijní fondy z Itálie a dalších zemí a podobné korporace, jasnou zprávu o tom, že žádné úspory a "utahování opasků" se nebude konat.

S tímto vývojem se samozřejmě počítalo předem. Předběžné průzkumy veřejného mínění již předem avizovaly, že reformy patrně přijaty nebudou. Evropská centrální banka tedy již předem prohlásila, že je připravena ve zvýšené míře nakupovat italské dluhopisy. Tím samozřejmě bude suplovat snížený zájem investorů tak, aby zabránila problémům s financováním italského státního rozpočtu. Znamená to ale další horentní tisk peněz a znehodnocování eura s velmi nejistým výsledkem. Na kurz eura např. vůči dolaru to má samozřejmě jasný dopad. Fundament eura je jednoznačně slabý. A to i v dlouhodobém měřítku.

Vývoj v itálii a NEreformy fungování jejího státního aparátu jsou však bohužel jen jedním z mnoha problémů eurozóny.

  1. Itálie navazuje jen v trochu lepším scénáři na Řecko, které se konečně podařilo mezinárodním věřitelům nějak stabilizovat a postupně začít pracovat na efektivním hospodaření této země.
  2. Problémy mají i další země periférie Evropské Měnové Unie - zejména Španělsko a Portugalsko. Růžově na tom ale není ani třeba Irsko nebo Finsko.
  3. Problémy má i největší německá banka Deutsche Bank.

K ekonomickým problémům jednotlivých zemí se také přidává rozpadající se celistvost Evropské Unie. Máme zde totiž Brexit, politickou patovou situaci v Belgii a separatistické tendence v Katalánsku. Vyjma Brexitu jsou to víceméně drobné lokální neshody, které nemají výbušný potenciál díky vysoké kulturní vyspělosti dotyčných obyvatel. Dává nám to však významnou nápovědu o tom, jaká je široká spokojenost, či spíše nespokojenost, s dlouhodobou politikou Evropské Unie a její měnové politiky.

Ve sdělovacích prostředcích můžete na počátku prosince 2016 slyšet o tom, že nepřijetí reforem může ohrozit italské banky. Hlavní média vám však už neřeknou, že nic takového, jako "italské banky" neexistuje! Můžete si snadno domyslet, že italské banky jsou vlastněny těmi francouzskými a německými. Potažmo třeba čínskými či americkými. Podstatné je, že "italské dcery" německých "matek" nakupují italské státní dluhopisy. Ty jsou nejvýznamnějším investičním nástrojem pro domácí penzijní fondy a další nástroje konzervativních investic.

Jestliže Italové řekli "NE" reformám, tak tím velmi ztížili situaci svým bankám na mezinárodních trzích. Situaci musí zachraňovat Evropská Centrální Banka hromadným tiskem eur.

Kdyby se banky v itálii dostaly do významnějších potíží, tak se stane přesně to, co se stalo v roce 2007 v USA před pádem banky Lehman Brothers. Někdo se zeptá "jakou skutečnou hodnotu mají italské dluhopisy"? A když bude nálada na trzích v tu dobu dostatečně nervozní, tak se krach jedné nebo dvou italských bank přenese jako nákaza do řecka, německa, francie a dalších zemí. Každá z těchto zemí má své vlastní "kostlivce ve skříni", kteří sami o sobě větší nebezpečí nepředstavují. Ve chvíli, kdy ale budou fungovat jako kostičky v dominovém efektu, tak je zkáza za dveřmi.

Co na Itálii říká jednoduchá technická analýza?

Pohled na 1týdenní graf nám jasně říká, že eurodolar se v době před referendem pohyboval okolo lehce nad hodnotou 1,0600 amerického dolaru za euro. Tato hodnota byla velmi silně supportní v na jaře a v listopadu 2015. Z technického hlediska je tedy přirozené, že se odsud eurodolar vydal směrem vzhůru. Po výrazném oslabování v první polovině listopadu jde trh do mírné korekce. Využil k tomu právě popsané fundamentální důvody.

Eurodolar týdenní graf

Z hlediska technické analýzy je tedy zcela přirozené, že se eurodolar odrazil od významného dlouhodobého supportu a je v mírné rostoucí korekci. Dříve nebo později se ale projeví popsaný fundament v celém svém rozsahu a patrně není pro euro jiný možný směr, než dolů.

Vývoj eurodolaru do budoucna

Další dlouhodobý vývoj kurzu evropské měny vůči dolaru bude jasně ovlivněn dvěma zásadními dlouhodobými fundamenty:

  1. Dlouhodobě expanzivní měnová politika Evropské Centrální Banky. ECB bude dále nakupovat ve zvýšené míře italské dluhopisy. Do trhů bude chrlit další a další eura. Toto je jednoznačně medvědí faktor pro euro z hlediska jeho fundamentu.
  2. Americká centrální banka se naopak velmi pravděpodobně chystá ještě v roce 2016 po roce opět zvýšit základní úrokovou sazbu na dolar. Toto je samozřejmě býčí faktor pro dolar.

Kombinace toho, že FED zdraží americký dolar ve formě úrokové sazby a naopak dalšího zaplavování trhů volnými eury nemůže v dlouhodobém měřítku směřovat nikam jinam, než v další oslabování eura vůči dolaru.

Jakmile bude prolomena popsaná bariéra 1,0600 dolaru za euro, tak se otevírá prostor k další nejbližší psychologické hranici. A to přímo té psychologicky nejvýznamnější. Totiž "parity" eura k dolaru. Tedy kurzu 1 dolar za 1 euro.

Otázkou není ZDA se tak stane, ale pouze KDY.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: