NEPŘEHLÉDNĚTE: Demo účet Live účet Software účet Bonusy účet

Zlatý standard

Zlatý standard
V předchozím článku jsme si popsali jak a proč se světové měnové trhy odklonily od peněz ražených z cenných kovů, které měly jasnou vnitřní hodnotu směrem k měnám a penězům bez vnitřní hodnoty. Je však jasné, že tento proces musel proběhnout plynule a přes určitou fázi částečného navázání na drahý kov.

V období, kdy centrální banky potřebovaly vydávat čím dál větší objem peněz, bylo zapotřebí vytvořit určitý systém, či princip, ve kterém by vydávaná měna byla pouze navázaná na drahý kov, který by definoval její hodnotu, avšak přímo by tímto kovem nebyla fyzicky tvořena. Toto období spadá přibližně do druhé poloviny 19. Století.


Nově vzniklý princip, kterým centrální banky kryly emitované peníze, se nazýval tzv. zlatý standard. Je to pravidlo měnového systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Tento drahý kov v systému funguje jako jakási kotva, na jejíž hodnotu je pevným směnným kurzem navázána měna, kterou centrální banka vydává.


Byl to všeobecně deklarovaný závazek centrální banky, splatit každou vydávanou bankovku přesně určeným množstvím zlata. Jako majitel např. 500 dolarové bankovky jste mohli tedy přijít do centrální banky, která vám za bankovku vyměnila určité množství zlata. Fixace kurzu dolaru k jedné osmatřicetině trojské unce zlata a závazek centrální banky vyměnit na požádání každý dolar za toto množství zlata zajistil, že centrální banka nemohla libovolně emitovat tyto bankovky. Musela nejprve nakoupit zlato k jejich krytí. Toto fungovalo jako poměrně spolehlivý protiinflační nástroj.

Se zlatým standardem byla také silně spojena stabilizace měnových kurzů. Měny, které byly kryté určitým množstvím zlata tím měly mezi sebou pevně daný směnný kurz. Mohli jste tak hodnotu např. amerického dolaru vyjádřit v určitém množství zlata, nebo počtem jednotek jiné měny, např. japonského jenu.

Zlatý standard byl opuštěn v USA v roce 1933 po největší vlně světové hospodářské krize, která začala o pět let dříve. Dá se říci, že opuštění zlatého standardu a tedy zrušení nutnosti krýt americký dolar zlatem, umožnilo nárůst vládních výdajů pro oživení ekonomiky USA a zastavit tak právě velkou depresi.

Zlatý standard po druhé světové válce

Po druhé světové válce byl vytvořen tzv. BrettonWoodský měnový systém, který fungoval mezi lety 1945 - 1971. Jeho podstatou bylo napojení amerického dolaru, coby nejvýznamnější světové měny, na zlato a dále navázání všech ostatních měn fixním směnným kurzem k americkému dolaru. Americký dolar byl fixován na 1/35 trojské unce zlata. Centrální banka USA, tzv. FED, však poměrně brzy začal emitovat větší množství dolarů, než jaké byl schopen krýt fyzickým zlatem a systém musel být pozměněn a poté v roce 1971 úplně zrušen. Tím zlato ztratilo prakticky poslední zbytek použití coby prostředek směny.

Měnový systém po roce 1971

Díky obrovské ekonomické expanzi, která tedy následovala po druhé světové válce, již nebylo možné navazovat měnu na zlato. Systém, který musel zlatý standard a BrettonWoodský systém nahradit, již tedy musel mít v sobě zakomponovánu mnohem větší pružnost, která by zajistila schopnost měny reagovat na ekonomickou situaci v globalizovaném světě. Nový systém se sestával v základě ze tří nosných pilířů, kterými jsou

  1. Úrokové sazby
  2. Řízení měnové báze
  3. Měnové kurzy

Úroková sazba je již odpradávna měřítkem ceny peněz v čase. Znamená procentuální navýšení určité částky v čase, které odpovídá zhodnocení této částky za toto časové období.


Měnovou bází se rozumí množství peněz, které obíhají v domácí ekonomice a zahraničí. Je tvořena hotovostními penězi v oběhu a rezervami obchodních bank u centrální banky. Tyto rezervy mohou obchodní banky kdykoliv poskytnout obchodním subjektům ve formě úvěrů.

Měnovým kurzem se poté rozumí cena měny vyjádřená v jednotkách jiné měny. Jde tedy o poměr, ve kterém je možné jednotky těchto měn směňovat.
Toto široké téma souvisí rovněž přímo s forexovým obchodováním a budeme se mu v dalších článcích našeho blogu dále věnovat.

Máte dotaz k článku? Napište nám!

Jméno:
Příjmení:
Telefon:
E-mail:
Dotaz: